close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sv(Pl)atba

20. srpna 2009 v 17:16 |  Pok(l)us o poezii
V koši kousek papíru,
šaty šité na míru.
Já jsme tady a ty jsi tu,
v nažehleném obleku.

Říkat ti lásko moje,
umět se vzdát bez boje.
Boj mezi tím, co chci a co mám.
Promiň mi, zůstaneš sám.

Za dveřmi tiše někdo dýše,
a my ve své píše,
mysleli, že si lásku ochočíme.
Co jsme nevěděli, teď tušíme.

Co vím a co bych chtěla vědět.
Kde sedím a kde bych chtěla sedět.
Všechno se zdá být hrozně dávno,
vzpomínáš na to pondělní ráno?

Já měla lehké letní šaty,
ty úsměv sladký, jak z cukrové vaty.
Nad vínem hleali jsme slova
a milovali se zas a znova.

......Teď tu stojím v bílém,
copak tohle bylo cílem.......?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Long Long | 20. srpna 2009 v 21:24 | Reagovat

Jo, je snazší to napsat..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama