Nevím, kam jdeš a nevím proč.
Už se to zdá, jak začarovaný kolotoč.
Pravdu najdeš na dně sklenky vína,
jenže tys zapoměl, že i já jsme žena.
Už nechci být tvými okovy,
nemám sílu tahat tě z tvé samoty.
Je tomu už pěkný řádek dní
a já stále tě miluji.
A se zlomeným srdcem můžu říct,
že já pro tebe neznamenám nic.
Spolu se sněhem taje i má víra,
že se v tobě kousek dobra skrývá.
Na křídlech vážky nechám uletět svou lásku.
Světe hleď! Klaním se shazuji svou masku.
Neříkám ti sbohem, pouze nashledanou.
Vrátím se teprv až budu mít na vybranou.......
