Nevím jestli mám křičet nebo se zoufale smát. Brečet nebo jen tak sedět. Nevím jestli ho nenávidím tak jako sebe pro ten cit a nebo jestli ho miluju tak jako tu bílou růži, co mi vadne na stole.
Už tolikrát jsme se zapřísahal, že na něj zapomenu, že ho pustím, že mu nenapíšu, že o něm nebudu mluvit ani přemýšlet. tolikrát jsme si myslela, že už je to za mnou....
Jak dlouho budu ještě trpět? Jak dlouho mě život ještě bude nutit ho milovat? Jak dlouho budu muset ještě mlčet.
Dnes v noci je S Rose.... Právě v tuhle chvíli..... A můj mozek nedokáže myslet na nic jiného. Jako by neexistovalo nic jiného než skutečnost, že je s ní.
POMOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOC
I know this feeling...